Co je astmatický záchvat?
Astmatický záchvat (exacerbace) je náhlé zhoršení astmatu, které přesahuje běžné výkyvy onemocnění. Vyžaduje úpravu léčby astmatu minimálně na dva dny. Pokud je v rámci léčby nutné nasazení tzv. systémových kortikoidů na 3 a více dnů, hovoříme o těžkém astmatickém záchvatu (těžké exacerbaci). Může se objevit u jakéhokoliv pacienta s astmatem. Ve výjimečných případech se může jednat o život ohrožující stav.
Co ho způsobuje?
Pro předcházení astmatického záchvatu je důležité poučení pacienta a vytvoření akčního léčebného plánu, který by měl být použit při jakémkoliv zhoršení stavu. Každý pacient by měl dodržovat režimová opatření a správně používat předepsanou léčbu. K prevenci AZ může patřit i biologická léčba (výhradně indikovaná odborníkem). Obecně platí, že čím lepší je kontrola nad astmatem, tím nižší je riziko exacerbací.
Jak se léčí?
U léčby astmatického záchvatu se standardně přistupuje ke zvýšení dávek léků tlumících zánět a rozšiřující dýchací cesty. Velmi důležité je odstranění vyvolávající příčiny AZ (omezení kontaktu s alergeny nebo léčbu infekce – nejčastěji virové). V některých případech těžkého AZ se podává kyslík, výjimečně může dojít i k nutné resuscitaci.
Pacient může sám (v domácím prostředí) postupovat podle tzv. akčního plánu léčby záchvatu sestaveného lékařem. Tento způsob léčby by ale v žádném případě neměl nahrazovat odbornou (nemocniční či ambulantní) péči o nemocného, který má klinické známky těžšího či dokonce život ohrožujícího astmatického záchvatu
Jak mu předejít?
Pro předcházení astmatického záchvatu je důležité poučení pacienta a vytvoření akčního léčebného plánu, který by měl být použit při jakémkoliv zhoršení stavu. Každý pacient by měl dodržovat režimová opatření a správně používat předepsanou léčbu. K prevenci AZ může patřit i biologická léčba (výhradně indikovaná odborníkem). Obecně platí, že čím lepší je kontrola nad astmatem, tím nižší je riziko exacerbací.
Video o astmatickém záchvatu
Proč je důležité odborné vyšetření astmatu a jak probíhá vysvětluje MUDr. Jakub Novosad Ph.D. z ústavu klinické imunologie a alergologie ve FN a LN Hradec Králové.
Postup při záchvatu
Akční plán léčby záchvatu (příklad)
Pacient s astmatem by měl být vybaven úlevovým lékem a nosit ho stále u sebe. Při záchvatu je vhodné postupovat dle akčního plánu léčby astmatického záchvatu sestaveného lékařem.
Příklad akčního plánu při astmatickém záchvatu
- Rychlé navýšení dávky úlevové léčby – vhodné léky na rozšíření dýchacích cest společně s protizánětlivým účinkem.
- Pokud potíže přetrvávají, nebo se po úlevě opakují v průběhu 1 až 2 dnů, nasazení systémových kortikoidů ve formě tablet předepsaných odborníkem.
- Zhodnocení léčby – za účinnou léčbu se považuje ústup obtíží do jedné hodiny. Pokud obtíže přetrvávají nebo se vracejí, je nutné navštívit odborného lékaře.
- Pokud se vyskytnou tzv. varovné příznaky těžkého průběhu – neustupující pocit dušení i přes posílení léčby, zrychlený srdeční puls, zvýšená spotřeba úlevových léků nebo zhoršení přidružených nemocnění, je nutné ihned vyhledat lékařskou péči.
- Denní dávka udržovací léčby by v období záchvatu měla být zvýšena dle doporučení lékaře.
Doplnění informací k akčnímu plánu:
V nemocnici se léčba zásadně neliší od léčby domácí – základem je podání léků k rozšíření dýchacích cest a léků k tlumení zánětu, které lze podat i přímo do svalu nebo do žíly. V případě potřeby se podává kyslík či léčí přidružené choroby. Její hlavní přínos spočívá v možnosti intenzivnější léčby, přesnější diagnostiky a zdravotnickém dohledu na stav pacienta.
V kostce
Astmatický záchvat je náhlé zhoršení astmatu, které může být vyvoláno například alergeny, infekcí, znečištěným ovzduším, stresem nebo nesprávným užíváním léčby. Může postihnout jakéhokoliv astmatika. Lehčí záchvaty lze zvládnout v domácích podmínkách podle akčního plánu sestaveného ošetřujícím lékařem. Těžké záchvaty mohou být i život ohrožující a musí být mnohdy řešeny v nemocnici. Klíčem k prevenci je správná léčba, edukace pacienta, dodržování režimových opatření, očkování. Čím lépe je astma kontrolované, tím menší je riziko záchvatů.
Infografický kvíz
„Mýty a fakta o astmatu“
– Astma se sice dá se dobře kontrolovat, ale ne zcela vyléčit.
– Astma se sice dá se dobře kontrolovat, ale ne zcela vyléčit.
– V těžkých případech může být nutná i resuscitace.
– V těžkých případech může být nutná i resuscitace.
– Při těžkém záchvatu může být nutná další léčba.
– Při těžkém záchvatu může být nutná další léčba.
– Psychická zátěž může zhoršit příznaky.
– Psychická zátěž může zhoršit příznaky.
– Může se objevit v jakémkoli věku.
– Může se objevit v jakémkoli věku.
– Ulehčí dýchání.
– Ulehčí dýchání.
– Vhodná fyzická aktivita pod kontrolou lékaře je prospěšná.
– Vhodná fyzická aktivita pod kontrolou lékaře je prospěšná.
– Například nadužívání úlevových léků bez protizánětlivého účinku.
– Například nadužívání úlevových léků bez protizánětlivého účinku.
– Ale je určena jen pro určité pacienty.
– Ale je určena jen pro určité pacienty.
– Tato poloha může zhoršit dýchání.
– Tato poloha může zhoršit dýchání.
– Ošetřující lékař dle potřeby upraví léčbu astmatu.
– Ošetřující lékař dle potřeby upraví léčbu astmatu
doc. MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.
působí na Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Těžištěm jeho odborného zájmu je léčba těžkého bronchiálního astmatu, zejména s využitím biologické terapie, a analýza biomarkerů chorob imunitního systému, včetně funkčního vyšetření plic.
Od roku 2006 je členem České společnosti pro alergologii a klinickou imunologii (ČSAKI). V roce 2009 se stal vedoucím lékařem Úseku funkční diagnostiky v rámci ambulance ÚKIA FN Hradec Králové a současně členem Národního centra pro léčbu těžkého astmatu (NCTA) při FN Hradec Králové. Od roku 2018 působí jako lektor České iniciativy pro astma (ČIPA). V roce 2024 se stal řádným členem Evropské akademie pro alergologii a klinickou imunologii (EAACI).
Biologická léčba astmatu je rovněž hlavním tématem jeho habilitační práce, obhájené v roce 2024. Jeho dlouhodobý zájem o biologii eosinofilů vedl k navázání spolupráce s Mezinárodní společností pro eosinofily (International Eosinophil Society – IEC), kde od roku 2024 působí jako člen a ambasador pro Českou republiku. Zároveň je členem subkomise pro koordinaci obsahu webového portálu této společnosti.
V nedávné době rozšířil své odborné aktivity o členství v „European Mast Cell and Basophil Research Network (EMCBRN)“. V současnosti se kromě výzkumu eosinofilů věnuje i oblasti datové analýzy a možnostem využití umělé inteligence (AI) v medicíně.